V našich ordinacích častěji než o závislosti hovoříme o kompulsivních činnostech. Kompulsivní činností myslíme nutkavé jednání, které je opakovaně prováděno i přes stále zjevnější negativní dopady. Takové jednání přináší intenzivní krátkodobou úlevu. Tedy alespoň zpočátku.
Stálo by za to zmínit, že pornografie apriori nemusí být škodlivá. Může být zdrojem inspirace a zpestřit to, co se zdá být možná již příliš stereotypní.
Kdy zbystřit:
- Pokud sledováním trávíte nepřiměřeně mnoho času.
- Nedokážete sledování omezit i když vnímáte, že Vám to přináší negativní důsledky.
- Porno začíná nahrazovat intimitu s partnerem.
- Objevuje se nárůst tolerance – tak jako je třeba u návykových látek zvyšovat dávky, zde je postupem času vyhledáván mnohem explicitnější obsah.
Jak funguje kompulse při závislosti na pornografii?
Kompulsivní chování není jen „špatný zvyk“. Jde o neurobiologický proces, který má podobné rysy jako jiné formy závislostí.
- Při sledování pornografie se v mozku vyplavuje dopamin, hormon spojený s potěšením a okamžitou odměnou.
- Mozek si rychle zapamatuje, že „kliknutí na porno = příjemný pocit“, a tak má tendenci činnost opakovat pro další úlevu nebo stimulaci.
- Tím se vytváří vzorec automatické reakce – nepříjemný pocit → porno → krátkodobá úleva.
- Stejně jako u jiných druhů závislostí si mozek postupně „zvyká“. K dosažení stejné míry vzrušení je potřeba více času nebo intenzivnější obsah.
- Zjevná je postupná ztráta kontroly – touha po úlevě a stimulaci se stává silnější než racionální rozhodování.
Člověk si samozřejmě uvědomuje, že mu sledování škodí (např. ničí vztah, okrádá ho o čas), přesto v něm však pokračuje. Často přitom trpí pocity viny a studu.
Vybavuji si klienty, kteří popisovali, jak jim po čím dál více úmornější cestě k vyvrcholení bylo až fyzicky zle, když si naplno uvědomili, jak tvrdý obsah vlastně sledovali. Tyto nepříjemné emoce paradoxně zvyšují potřebu další úlevy – a kruh se opakuje. Kromě toho je závislost silně ritualizovaná činnost, a tak i přesto, že kupříkladu není téměř žádná chuť na sex, bývá nekonečné listování a hledání toho ideálního vzrušivého podnětu každodenní náplní. To nekonečné hledání přitom bývá poměrně zásadní. Jako by se dotyčný stával „neuspokojitelným“ a máloco mu z nabídky stačilo.
Dopad na partnerský vztah
Jedním z nejbolestivějších důsledků závislosti na pornografii jsou problémy v partnerském životě. Typicky se objevuje:
- Snížení intimity – partner/ka může cítit, že je nahrazován/a obrazovkou. Kvůli přeladění se na specifické sexuální preference pak partner/ka (i přes dobrou citovou vazbu) nebývá dostatečně vzrušivým objektem.
- Pokřivené představy o sexu – porno často prezentuje nereálný obraz sexuality, což vede k nespokojenosti v reálném životě.
- Ztráta důvěry – tajení a pocit zrady narušují vztahovou blízkost.
- Emoční vzdálení – místo sdílení a blízkosti přichází stud, konflikty nebo odtažitost.
- Sexuologické obtíže – erektilní dysfunkce, anorgasmie, kvůli „přeexponovanosti“ obsahu i snížené libido, poranění genitálu.
I pokud se dotyčný člověk právě nenachází v partnerském vztahu, tak tato závislost samozřejmě přináší mnoho negativních dopadů v oblasti seznamování, hledání opravdové intimity či stran korigování nutkavých a obtěžujících sexuálních fantaziích.
Jak z toho ven?
Důležité je zdůraznit, že cílem léčby není odstranit sexualitu, ale naopak k ní najít zdravější vztah, a zejména se naučit velice komplexně pracovat s kompulsemi. Zablokovat si všude pornografické obsahy sice dává smysl (pro nepodněcování starých vzorců), nicméně samo o sobě to nestačí, pokud tedy nechceme žít ve frustraci.
Podstatné je tedy nesnažit se na sílu odstranit jen nežádoucí symptom, ale zmapovat i kompulsivní tendence a jejich příčinu. Individuální psychoterapie pomáhá nalézt spouštěče (stresu, frustrace, úzkosti), ale i hlubší kořeny, jako jsou traumata, sebevědomí a oblast vztahů. Může posloužit i edukativně a vnést tak více světla do zahlcené mysli (pomoc se strategií nových denních rituálů, práce s tělem, regulace emocí atp.). Ve skupinové terapii se pak otevírá bezpečný prostor pro sdílení, vidění sebe prostřednictvím druhých a osahávání si možností navázat zdravé vztahy. V partnerských terapiích pak lze bezpečně tzv. na „neutrální půdě“ pracovat na obnovení intimity, stanovování si hranic i rozvoji zdravé komunikace. Je-li potřeba, může být užitečné i psychiatrické, případně sexuologické vyšetření a případné nastavení šetrné podpůrné farmakoterapie.
Nemusíte se stydět říct si o pomoc. V terapii možná občas pokládáme otázky, které nejsou příjemné, ale nikdy nesoudíme. Na závislosti i kompulzivní chování pohlížíme v souladu se současným vědeckým poznáním jako na onemocnění, nikoliv jako na morální selhání. Ozvěte se nám a my vás v tom nenecháme.
