Nakupování je běžnou součástí života. Pro někoho je čistě praktickou záležitostí, pro jiného i formou odměny, zábavy nebo způsobem, jak si zlepšit náladu. Někdy se ale právě tady začne ztrácet hranice mezi běžným nákupním chováním a problémem. Ve chvíli, kdy člověk nakupuje opakovaně proto, aby se uklidnil, zahnal napětí nebo si krátkodobě ulevil, může jít o kompulzivní nakupování, někdy označované také jako shopaholismus.
Na první pohled může působit méně vážně než jiné závislosti. Jenže následky bývají velmi konkrétní: dluhy, hádky doma, skrývání výdajů, pocity studu, výčitky, úzkost a postupná ztráta kontroly. Důležité je přitom jedno: problém často nespočívá ani tak v samotných věcech, které člověk kupuje, ale v tom, co mu samotný proces nakupování psychicky přináší.
Co je shopaholismus?
Shopaholismus znamená, že člověk nakupuje nadměrně, opakovaně a navzdory negativním důsledkům, přičemž má stále menší schopnost své chování ovládat. Nákupy nejsou vedené skutečnou potřebou, ale spíš snahou něco si vnitřně vyřešit: zbavit se napětí, zahnat smutek, nudu, nejistotu nebo pocit prázdnoty.
Samotný nákup může přinést krátkodobé vzrušení, úlevu nebo radost. Po něm ale často nastupuje opačný pól: lítost, výčitky, stud nebo strach z účtu. A právě tyto nepříjemné pocity pak mohou být spouštěčem dalších nákupů. Vzniká tak bludný kruh, který má k jiným behaviorálním závislostem velmi blízko.
Kdy už nejde o běžné utrácení?
Ne každé impulzivní utrácení je závislost. Radost z nákupů je normální a občasný neplánovaný nákup také. Problém začíná ve chvíli, kdy se nakupování stává hlavním způsobem regulace emocí a člověk má pocit, že už si vlastně nevybírá, ale musí.
Varovné bývá například to, že:
- člověk nakupuje hlavně ve chvílích stresu, smutku nebo napětí,
- utrácí víc, než plánoval nebo si může dovolit,
opakovaně si slibuje, že omezí nákupy, ale nedaří se mu to, - kupuje věci, které nepotřebuje nebo ani nevyužije,
- skrývá nákupy, účtenky nebo dluhy před blízkými,
- pokračuje v nakupování i přes finanční nebo vztahové problémy.
- hlavním cílem není samotná věc, ale změna psychického stavu — třeba rychlá úleva nebo pocit, že „teď bude lépe“.
Nákup jako úleva
Nakupování může velmi rychle aktivovat systém odměny. Člověk se těší, vybírá, porovnává, přidává do košíku, představuje si, jak se bude cítit. Už samotné plánování nebo „lov výhodné koupě“ může přinést pocit vzrušení a odměny.
Právě to je důvod, proč se problém může upevňovat. Pokud nákup dočasně sníží napětí nebo zlepší náladu, mozek si zapamatuje, že jde o účinnou strategii. Jenže krátkodobě. Dlouhodobě se často přidávají výčitky, dluhy, konflikty, ztráta důvěry nebo pocit selhání — a to znovu zvyšuje potřebu uniknout. Třeba zase do nákupů.
Nejde jen o ženy
Vědecké důakuzy dokládají, že shopaholismus nevzniká z jedné příčiny. Většinou jde o kombinaci osobnostních, emočních a sociálních faktorů. Častěji se objevuje u lidí, kteří mají potíže se seberegulací, hůř zvládají stres, bývají impulzivnější nebo mají nižší sebevědomí. Svou roli může hrát i vyšší citlivost na odměnu, silnější emoční reaktivita nebo sklon hledat úlevu v rychle dostupných činnostech.
Dlouho se zdůrazňovalo, že jde hlavně o problém žen. Mnohé studie to skutečně potvrzují, zároveň ale novější výzkumy upozorňují, že u mužů může být problém spíš podhodnocený nebo jinak maskovaný — například jiným typem nakupovaného zboží nebo menší ochotou přiznat, že se nákupy vymkly kontrole.
Riziko e-shopů
Internet změnil nakupování zcela zásadně. Zboží je dostupné prakticky kdykoliv, bez otevírací doby, bez front a bez přímého kontaktu s druhými lidmi. Právě tato kombinace pohodlí, rychlosti a anonymity může být pro některé lidi riziková.
Online prostředí navíc posiluje impulzivitu: časově omezené slevy, notifikace, doporučené produkty, výrazné vizuální podněty nebo nákup „na jedno kliknutí“ oslabují sebekontrolu. Člověk nemusí čelit pohledům okolí a vše probíhá v soukromí. To snižuje přirozené brzdy, které v běžném obchodě někdy fungují automaticky.
Co všechno může být v pozadí?
Shopaholismus není jen otázkou peněz nebo konzumní kultury, i když i ty hrají významnou roli. V pozadí bývá často vztah člověka k sobě samému. Nakupování může fungovat jako krátkodobá náplast na pocit nedostatečnosti, neúspěchu, osamělosti nebo vnitřní prázdnoty. Někdo si nákupy potvrzuje hodnotu, někdo jimi zahání nudu, někdo jimi reguluje úzkost.
Zajímavé jsou i poznatky, že problém může souviset s tím, jak člověk vnímá a interpretuje vlastní tělesné a emoční stavy. Pokud hůř rozpoznává, co vlastně cítí a proč je mu nepříjemně, může snadněji sáhnout po rychlé úlevě v podobě nákupu. Z tohoto pohledu nejde jen o vztah k věcem, ale i o vztah k sobě.
Cesta ven existuje
Ano — a čím dřív člověk problém rozpozná, tím lépe. Nejvíce podkladů má dnes kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Ta pomáhá pochopit, co nákupy spouští, jaké funkce plní a jak je nahradit zdravějšími způsoby zvládání napětí, stresu a emocí.
Na rozdíl od některých jiných závislostí tady obvykle není cílem úplná abstinence, protože nakupování je běžnou součástí života. Smyslem léčby je spíš obnovit kontrolu, naučit se rozpoznávat rizikové situace, pracovat s impulzem a změnit přesvědčení, která problém udržují.
Nebuďte na to sami
Shopaholismus není jen o tom, že někdo „má rád nakupování“. Ve své problematické podobě jde o chování, které může krátkodobě přinášet úlevu, ale dlouhodobě člověku škodí a postupně se mu vymyká z rukou. Z odborných poznatků vyplývá, že roli hrají emoce, seberegulace, impulzivita, vztah k sobě i prostředí, ve kterém se pohybujeme.
Pro běžného člověka je nejdůležitější vědět, že pokud se nákupy stávají hlavním způsobem, jak přežít stres nebo nepříjemné pocity, nejde o maličkost. A také že s tím nejde zůstat sám. Právě včasná pomoc může pomoct zastavit kruh, který by jinak vedl jen k dalšímu napětí, dalším nákupům a dalším ztrátám.
Pokud cítíte, že v životě ztrácíte pevnou půdu pod nohama, neváhejte vyhledat profesionální terapeutickou pomoc. Ozvěte se nám, rádi vám pomůžeme.
