Neurol, Lexaurin, Diazepam a další benzodiazepiny mohou být velmi účinné při úzkosti, akutním psychickém napětí nebo některých dalších stavech. Zároveň ale působí přímo na centrální nervový systém a jedním z jejich dobře známých nežádoucích účinků je ovlivnění paměti, pozornosti a rychlosti zpracování informací.
Tady je ale důležité rozlišovat dvě odlišné otázky.
První zní: může benzodiazepin krátce po užití zhoršit paměť? Tady je odpověď poměrně jednoznačná – ano.
Druhá je složitější: může několikaleté užívání benzodiazepinů způsobit dlouhodobé nebo dokonce trvalé zhoršení kognitivních funkcí a zvýšit riziko demence? U této otázky už současný výzkum zdaleka tak jednoznačný není. Existují studie ukazující horší kognitivní výkon dlouhodobých uživatelů, ale je obtížné oddělit účinek samotného léku od úzkosti, nespavosti, deprese, věku a dalších faktorů, kvůli kterým lidé benzodiazepiny původně začali užívat.
Právě tento rozdíl je při debatě o benzodiazepinech a paměti zásadní.
Benzodiazepiny mozek zpomalují záměrně
Benzodiazepiny zesilují účinek neurotransmiteru GABA, který funguje jako jeden z hlavních „brzdicích“ systémů mozku.
To je důvod, proč mohou snižovat úzkost, svalové napětí, neklid nebo usnadňovat usnutí. Mozková aktivita se zjednodušeně řečeno utlumí.
Stejný mechanismus ale může mít i druhou stránku. Člověk může být ospalejší, reagovat pomaleji, hůře se soustředit a mít problém uložit nové informace do paměti.
Nejvýraznější je to obvykle v době, kdy je lék aktivní – například několik hodin po užití. Účinek závisí na konkrétní látce, dávce, rychlosti vstřebávání i individuální citlivosti člověka.
Benzodiazepiny tedy paměť neovlivňují nějakým „vedlejším“ náhodným mechanismem. Jejich amnestický účinek souvisí přímo s tím, jak působí na GABA-A receptory a mozkové struktury zapojené do vytváření vzpomínek (Doss et al., 2023; Kaplan & Hunsberger, 2023).
Typický problém: člověk si špatně uloží nové informace
Nejlépe popsaným účinkem benzodiazepinů na paměť je takzvaná anterográdní amnézie.
Název může znít složitě, princip je ale jednoduchý.
Člověk obvykle nezapomene, kdo je nebo co se stalo před pěti lety. Problém nastává hlavně při vytváření nových vzpomínek poté, co lék užil.
Může například normálně vést rozhovor, odpovídat na otázky nebo něco dělat, ale druhý den si část situace vybavuje jen útržkovitě.
Nejde nutně o úplné „okno“. Častější mohou být jemnější projevy: člověk si hůře zapamatuje, co mu někdo řekl, musí se několikrát vracet ke stejnému textu nebo má pocit, že mu informace jednoduše „nezůstávají v hlavě“.
Experimentální studie ukazují, že benzodiazepiny narušují především zakódování nové informace do dlouhodobé epizodické paměti (Kaplan & Hunsberger, 2023).
Někdy nevypadává paměť, ale pozornost
Tohle je důležitý rozdíl.
Abychom si něco zapamatovali, musíme tomu nejprve věnovat pozornost.
Pokud člověk při rozhovoru kvůli sedativnímu účinku benzodiazepinu registruje jen polovinu informací, mozek nemá co později vybavovat.
Subjektivně to potom vypadá jako problém s pamětí:
„Vůbec si nepamatuju, že jsi mi to říkal.“
Ve skutečnosti ale mohla být informace špatně zpracována už v okamžiku, kdy byla sdělena.
U dlouhodobých uživatelů benzodiazepinů byly proto kromě paměti popsány také změny trvalé pozornosti a rychlosti zpracování informací. Studie Zetsenové a kolegů našla nejvýraznější odchylky právě v těchto oblastech (Zetsen et al., 2022).
V běžném životě to může vypadat jako „mentální mlha“: člověk déle hledá správné slovo, pomaleji přepíná mezi úkoly nebo potřebuje více času, aby pochopil složitější informaci.
Dlouhodobí uživatelé skutečně mívají v testech horší výsledky
Tady se dostáváme k obtížnější části problému.
Studie dlouhodobých uživatelů opakovaně nacházejí horší výsledky v některých neuropsychologických testech.
Klasická metaanalýza Barkerové a kolegů našla u dlouhodobých uživatelů horší výkon napříč několika kognitivními oblastmi. Novější studie Zetsenové a kolegů pak zjistila, že přibližně pětina dlouhodobých uživatelů zařazených do programu vysazování splňovala kritéria širšího kognitivního oslabení, přičemž nejvýraznější rozdíly byly v rychlosti zpracování informací a udržení pozornosti (Barker et al., 2004; Zetsen et al., 2022).
To je relevantní signál, ale je potřeba jej interpretovat správně.
Tyto studie ukazují, že lidé užívající benzodiazepiny dlouhodobě mohou mít horší kognitivní výkon.
Neprokazují však automaticky, že všechny rozdíly způsobil samotný lék.
Problém je, že úzkost a nespavost samy zhoršují paměť
Člověk zpravidla nezačne benzodiazepin užívat bez důvodu.
Často má úzkostnou poruchu, panické ataky, dlouhodobou nespavost, depresi nebo kombinaci několika problémů.
Jenže všechny tyto stavy mohou samy zhoršovat koncentraci a paměť.
Člověk s výraznou úzkostí může mít hlavu neustále zaměstnanou obavami a hůře udržovat pozornost. Při chronické nespavosti se zhoršuje schopnost soustředění i učení. Deprese může způsobovat zpomalení myšlení a subjektivní pocit výrazného zhoršení paměti.
Proto je u dlouhodobých studií velmi těžké určit, kolik z pozorovaného kognitivního problému připadá na benzodiazepin a kolik na stav, kvůli kterému jej člověk užívá.
Tento problém se výrazně ukazuje právě při výzkumu vztahu benzodiazepinů a demence.
A způsobují benzodiazepiny demenci?
Tady je odpověď mnohem méně dramatická, než jak někdy bývá prezentována.
Starší observační studie a metaanalýzy často nacházely, že lidé užívající benzodiazepiny mají v dalších letech častěji diagnostikovanou demenci.
Umbrella review z roku 2023, který shrnul pět předchozích metaanalýz, skutečně našel zvýšené riziko. Autoři ale současně označili důkazy za slabé a upozornili na nízkou metodologickou kvalitu a vysokou různorodost jednotlivých studií (Wu et al., 2023).
Novější data jsou ještě opatrnější.
Metaanalýza Rivasové a kolegů z roku 2025 nenašla statisticky významnou souvislost mezi chronickým užíváním benzodiazepinů a demencí obecně ani Alzheimerovou nemocí (Rivas et al., 2025).
Rozsáhlá kanadská studie z roku 2025 navíc ukázala, že slabá souvislost mezi benzodiazepiny a demencí zmizela poté, co se důsledněji zohlednila úzkost, deprese, kardiovaskulární onemocnění a další rozdíly mezi uživateli a neuživateli (Friesen et al., 2025).
V tuto chvíli tedy nemáme dobrý důkaz, že by dlouhodobé užívání benzodiazepinů samo o sobě způsobovalo demenci.
To ovšem neznamená, že je dlouhodobé užívání z hlediska kognice bez rizika.
U starších lidí je situace citlivější
S věkem se mění způsob, jakým organismus některé benzodiazepiny odbourává, a starší mozek je zároveň citlivější na jejich tlumivé působení.
Americká geriatrická společnost proto ve svých Beers Criteria doporučuje benzodiazepiny u lidí nad 65 let obecně používat velmi opatrně. U starších dospělých jsou spojeny se zvýšeným rizikem kognitivního zhoršení, deliria, pádů, zlomenin a dopravních nehod (American Geriatrics Society, 2023).
To je klinicky důležité například u člověka, který začne působit „zmateně“.
U mladšího dospělého se může benzodiazepin projevit především ospalostí. U velmi starého nebo zdravotně oslabeného člověka může výrazná sedace přispět až ke stavu akutní zmatenosti.
Proto má u seniorů pravidelná kontrola medikace mimořádný význam.
Zlepší se paměť po vysazení?
U části lidí ano.
Starší studie a metaanalýzy ukázaly, že po ukončení dlouhodobého užívání se některé kognitivní funkce postupně zlepšují.
Zlepšení se například popisovalo u psychomotorické rychlosti a některých aspektů paměti a pozornosti. Nemusí však přijít bezprostředně po poslední tabletě. Některé studie ukázaly pokračující rozdíly oproti kontrolní populaci ještě několik měsíců po vysazení (Barker et al., 2004).
To má několik možných vysvětlení.
Nervový systém potřebuje čas na adaptaci. Během vysazování se navíc může přechodně zhoršit spánek nebo úzkost, což samo o sobě kognitivní výkon zhoršuje.
A u části lidí mohly problémy s pamětí vznikat i z jiných důvodů než kvůli benzodiazepinu.
Proto nelze každému slíbit, že po vysazení bude během týdne „myslet jako dříve“. Současně ale dostupná evidence dává dobrý důvod očekávat, že u části dlouhodobých uživatelů může omezení benzodiazepinu přinést určité kognitivní zlepšení.
Kdy má smysl problémy s pamětí řešit s lékařem?
Pokud člověk benzodiazepin užívá dlouhodobě a všímá si zhoršení paměti, koncentrace nebo výrazného zpomalení, stojí za to medikaci znovu zhodnotit.
Zvlášť pokud například opakovaně zapomíná na rozhovory, má potíže v práci, dělá více chyb než dříve nebo jeho změny pozoruje okolí.
Není ale vhodné automaticky předpokládat, že za každým problémem stojí benzodiazepin.
Lékař může podle situace zhodnotit také spánek, depresi a úzkost, užívání alkoholu či dalších psychoaktivních látek, jiné léky, funkci štítné žlázy, deficit vitaminu B12 nebo možné neurologické příčiny.
U staršího člověka s postupujícím zhoršováním paměti je důležité případnou poruchu kognice vyšetřit nezávisle na tom, zda benzodiazepiny užívá.
Paměť není důvodem vysadit ze dne na den
Pokud člověk užívá benzodiazepin pravidelně týdny, měsíce nebo roky, není vhodné jej náhle vysadit jen proto, že si všiml problémů s pamětí.
Náhlé ukončení může vyvolat výraznou úzkost, nespavost, třes, neklid a u některých pacientů také závažnější komplikace včetně epileptických záchvatů.
Současné společné doporučení několika amerických odborných společností proto výslovně nedoporučuje náhlé vysazení u lidí, u kterých lze očekávat fyzickou závislost. Redukce dávky má být individuální a tempo se má upravovat podle reakce pacienta (Brunner et al., 2025).
V Institutu ORIGANUM benzodiazepiny vysazujeme podle odborného protokolu a pod přísným lékařským dohledem. Neřešíme pouze samotnou dávku, ale také délku užívání, původní důvod nasazení, další léky a látky, spánek, úzkost a zkušenosti pacienta s předchozími pokusy o vysazení.
