Anabolické steroidy a závislost: proč nejde jen o svaly a výkon

Užívání anabolických steroidů si mnoho lidí stále spojuje hlavně s vrcholovým sportem a dopingem. Jenže současný obraz je širší. Nejde jen o profesionální sportovce, kteří chtějí porazit konkurenci. Stále častěji jde o rekreační návštěvníky posiloven, lidi sledující fitness influencery a uživatele sociálních sítí, kteří chtějí vypadat výrazně svalnatěji, štíhleji nebo „dokonaleji“.

Na základě aktuálního odborného poznání proto dnes hovoříme nejen o dopingu, ale o širší skupině látek označovaných jako látky užívané ke zvýšení výkonu a úpravě vzhledu. Patří sem zejména anabolicko-androgenní steroidy; v některých komunitách se objevuje také růstový hormon, případně další látky kombinované do složitějších „režimů“. Užívání těchto látek přitom už nelze chápat pouze jako sportovní podvod, ale také jako veřejnozdravotní, psychologický a adiktologický problém.

V českém prostředí stojí za pozornost vývoj u dospívajících. Podle výsledků české části studie ESPAD 2024, která sleduje rizikové chování šestnáctiletých studentů, vzrostla zkušenost s anabolickými steroidy z 0,9 % v roce 2019 na 2,6 % v roce 2024.

Co jsou anabolicko-androgenní steroidy?

Anabolicko-androgenní steroidy jsou látky odvozené od testosteronu nebo látky, které jeho účinky napodobují. Slovo anabolické odkazuje na podporu růstu svalové hmoty a síly. Slovo androgenní označuje účinky spojené s mužskými pohlavními znaky, například ochlupením, hlasem, akné nebo vlivem na libido a agresivitu.

V medicíně mají androgeny své legitimní využití, například u některých hormonálních poruch nebo stavů spojených se ztrátou svalové hmoty. Problémem je nemedicínské užívání ve vysokých dávkách, často bez lékařského dohledu, z neověřených zdrojů a v kombinaci s dalšími látkami. Právě v tomto kontextu roste riziko tělesných, psychických i závislostních komplikací.

Růstový hormon je jiná látka než steroidy. V medicíně má také jasně vymezené indikace, ale mimo medicínu bývá zneužíván kvůli představě, že podpoří růst svalů, regeneraci, spalování tuku nebo „anti-aging“.Zpravidla se růstový hormon objevuje spíše jako součást širšího dopujícího balíčku než jako izolovaný adiktologický problém. Výzkum navíc naznačuje, že některé jeho výkonnostní efekty jsou přeceňované a že zdravotní rizika nejsou zanedbatelná.

Jak se to týká adiktologie?

U alkoholu, nikotinu nebo drog si závislost představíme snadněji. Látka působí rychle, mění vědomí, přináší intoxikaci, úlevu nebo euforii. U steroidů je situace zvláštní. Člověk si je obvykle nebere proto, aby byl okamžitě „pod vlivem“. Odměna je zpožděná: větší svaly, síla, vzhled, obdiv, pocit kontroly, status v posilovně nebo lepší obraz v zrcadle.

Právě v tom je závislostní potenciál steroidů jedinečný. Nejde jen o chemickou odměnu v řádu minut. Jde o propojení biologických účinků, tělesného obrazu, identity, výkonu, sociálního uznání a strachu ze ztráty dosažené formy.

Přesto se u části uživatelů anabolických steroidů rozvíjí obraz závislosti. Přehledy uvádějí, že přibližně kolem třetiny uživatelů AAS může vykazovat známky závislosti, i když je potřeba brát v úvahu, že data často pocházejí ze specifických vzorků, například z posiloven nebo komunit uživatelů. Závislostní obraz zahrnuje pokračování v užívání navzdory zdravotním a psychickým následkům, obtíže s vysazením, opakované návraty k užívání a výrazný strach ze ztráty svalů nebo výkonu.

Odměnou není rauš, ale proměna těla

První specifikum steroidů je, že jejich „odměna“ není typická intoxikace. Uživatel se po aplikaci nebo užití nemusí cítit jako po alkoholu, kokainu nebo opioidech. Odměna přichází postupně: vyšší síla, rychlejší regenerace, nárůst svalové hmoty, nižší únava, změna postavy a často také výraznější sociální reakce okolí.

To ale neznamená, že systém odměny nehraje roli. Naopak. Mozek se učí, že určitá látka vede k výsledku, který má pro člověka vysokou hodnotu. U někoho je touto hodnotou sportovní výkon. U jiného vzhled. U dalšího pocit mužnosti, kontroly, výjimečnosti nebo úniku od nejistoty. Závislostní mechanismus tady proto nevypadá jako „dám si a hned je mi dobře“. Spíš jako: „bez toho nebudu dost velký“, „přijdu o formu“, „už se nikdy nevrátím na stejnou úroveň“, „normální trénink mi nestačí“. Tělo se stává hlavním projektem a látka nástrojem, bez kterého se projekt zdá být ohrožený.

Anabolické steroidy se od klasických drog liší tím, že obvykle nepřinášejí výraznou okamžitou odměnu intoxikace, ale spíše zpožděnou odměnu ve formě svalových a vzhledových změn. Právě tato odlišnost je důvod, proč může být závislost na AAS snadno přehlédnutá.

Systém odměny se mění

Druhé specifikum je neurobiologické. Anabolické steroidy nejsou jen „svalové látky“. Působí také na centrální nervový systém. Přehledy ukazují, že AAS ovlivňují mozkové systémy spojené s odměnou, motivací a chováním; výzkum zmiňuje zejména dopaminergní okruhy, opioidní systém a další neurotransmiterové procesy.

To je důležité, protože závislost není jen o příjemném pocitu. Je také o tom, čemu mozek začne přisuzovat mimořádný význam. U steroidů může být tímto „signálem odměny“ nejen samotná látka, ale i trénink, váha na čince, pohled do zrcadla, fotografie těla, reakce okolí nebo srovnávání na sociálních sítích.

U klasických drog se často mluví o přechodu od „líbí se mi to“ k „musím to mít“. U steroidů může tento přechod vypadat jako posun od „chci vypadat lépe“ k „nesnesu představu, že se zmenším“. Člověk nemusí vyhledávat euforii. Může vyhledávat zachování identity, kterou si kolem výkonu a svalů vytvořil.

Strach ze ztráty svalů může držet člověka v cyklu

Třetí mechanismus souvisí s vysazováním. Po ukončení užívání AAS může nastat hypogonadismus, tedy stav, kdy vlastní hormonální osa dočasně nebo někdy déle nefunguje správně. Člověk může zažívat únavu, pokles libida, depresivní náladu, podrážděnost, horší regeneraci, ztrátu síly a někdy i úbytek svalové hmoty.

Tady vzniká velmi silná závislostní smyčka. Uživatel chce přestat, protože se bojí zdravotních rizik. Po vysazení se ale zhorší nálada, výkon, libido a vzhled. To může vyvolat úzkost, stud a pocit ztráty kontroly. Návrat k látce pak nepůsobí jen jako touha po větších svalech, ale jako způsob, jak se znovu cítit „normálně“. To je podobné jiným závislostem v principu negativního posilování: člověk neužívá proto, aby získal něco navíc, ale aby ukončil nepříjemný stav. U steroidů je tento stav specificky tělesný, hormonální, psychický i identitní zároveň.

Proto není vhodné tento problém bagatelizovat větou „prostě to vysaď“. U některých lidí může být odchod ze steroidového cyklu psychicky i fyzicky náročný a měl by být řešen s odborníkem, ideálně s propojením adiktologické, psychiatrické a endokrinologické péče.

Sociální sítě posilují falešný ideál

Čtvrtý mechanismus je sociální. Na sociálních sítích je tělo neustále vystavené srovnávání. Fitness obsah často ukazuje extrémně vyrýsované, svalnaté a esteticky upravené postavy — někdy s filtrem, profesionálním světlem, ideální pózou, přísnou dietou, dehydratací před focením a někdy také s podporou látek, o kterých se nemluví.

Systematické přehledy ukazují, že u mužů souvisí sociální média s tělesnou nespokojeností, internalizací svalového ideálu a chováním zaměřeným na změnu vzhledu včetně užívání AAS. To neznamená, že každý, kdo sleduje fitness influencery, sáhne po steroidech. Znamená to, že prostředí může posouvat normu. To, co je biologicky mimořádné nebo dosažitelné jen za cenu extrémních režimů, začne vypadat jako běžný standard. Mladý člověk pak nemá pocit, že chce vypadat nadprůměrně. Má pocit, že musí dohnat normál.

S tím souvisí i svalová dysmorfie, někdy zjednodušeně označovaná jako „bigorexie“. Jde o stav, kdy se člověk nadměrně zabývá tím, že není dostatečně svalnatý, i když okolí jeho tělo vnímá jinak. Přehledy opakovaně ukazují souvislost mezi svalovou dysmorfií, poruchami tělesného obrazu, kompulzivním cvičením a užíváním AAS.

Rizikem není jen látka, ale celý životní styl kolem ní

Páté specifikum je prostředí užívání. Anabolické steroidy se často neužívají izolovaně. V praxi se mohou kombinovat různé látky, doplňky, léky na vedlejší účinky, látky po cyklu, stimulancia, spalovače, růstový hormon nebo jiné hormony.

Další problém je nelegální nebo neregulovaný trh. Uživatel často neví, co přesně dostává, v jaké koncentraci a s jakými příměsemi. Významná část produktů je padělaná nebo nekvalitní a objevují se i problémy s mikrobiologickou kontaminací.

To je v adiktologickém kontextu důležité. Problém se neodehrává jen v těle jednotlivce. Vzniká v síti sociálních norem, online komunit, prodejců, neověřených rad, studu, utajování a strachu vyhledat lékaře. Uživatelé pak často čerpají informace z fór, influencerů nebo „zkušenějších“ lidí v posilovně — tedy z prostředí, které může normalizovat riziko a zároveň odrazovat od odborné péče.

Zdravotní a psychická rizika: nejde jen o akné a výkyvy nálady

Páté specifikum je prostředí užívání. Anabolické steroidy se často neužívají izolovaně. V praxi se mohou kombinovat různé látky, doplňky, léky na vedlejší účinky, látky po cyklu, stimulancia, spalovače, růstový hormon nebo jiné hormony.

Další problém je nelegální nebo neregulovaný trh. Uživatel často neví, co přesně dostává, v jaké koncentraci a s jakými příměsemi. Významná část produktů je padělaná nebo nekvalitní a objevují se i problémy s mikrobiologickou kontaminací.

To je v adiktologickém kontextu důležité. Problém se neodehrává jen v těle jednotlivce. Vzniká v síti sociálních norem, online komunit, prodejců, neověřených rad, studu, utajování a strachu vyhledat lékaře. Uživatelé pak často čerpají informace z fór, influencerů nebo „zkušenějších“ lidí v posilovně — tedy z prostředí, které může normalizovat riziko a zároveň odrazovat od odborné péče.

V čem je závislost na steroidech jiná?

Závislost na AAS se liší od závislosti na alkoholu, opioidech nebo stimulanciích. Právě proto může být dlouho neviditelná. Člověk nemusí působit opile, omámeně nebo sociálně selhávat v klasickém smyslu. Naopak může vypadat disciplinovaně: pravidelně trénuje, hlídá stravu, měří spánek, řeší suplementaci a působí výkonně.

Jenže za touto disciplínou se někdy může skrývat ztráta svobody. Člověk už necvičí proto, že chce. Cvičí, protože musí. Neužívá proto, že si vybral riziko po zralé úvaze. Užívá proto, že se bojí přestat. Neřídí tělo — tělo řídí jeho sebepojetí.

Mezi varovné signály patří zejména:

  • pokračování v užívání navzdory zdravotním nebo psychickým problémům,
  • opakované neúspěšné pokusy přestat,
  • výrazný strach ze ztráty svalů, síly nebo vzhledu,
  • zhoršení nálady, úzkost nebo deprese po vysazení,
  • tajení užívání před partnerem, rodinou nebo lékařem,
  • rostoucí dávky, kombinování látek nebo delší užívání, než bylo původně plánováno,
  • neschopnost cvičit „normálně“ bez podpůrných látek,
  • pocit, že vlastní hodnota stojí hlavně na vzhledu nebo výkonu.

Z adiktologického hlediska nejde jen o otázku „zakázané látky“. Jde o vztah k tělu, kontrole, odměně, úzkosti a vlastní hodnotě.

Řekněte si o pomoc

Anabolické steroidy a růstový hormon se často prezentují jako cesta k lepšímu tělu, vyššímu výkonu a rychlejším výsledkům. Jenže za viditelnými svaly může stát méně viditelný problém: ztráta kontroly, strach z vysazení, závislostní smyčka, tělesná nespokojenost a zdravotní rizika.

Závislostní potenciál steroidů je specifický právě tím, že odměnou není okamžitá intoxikace, ale proměna těla a identity. To může být velmi silné. Člověk si nezvyká jen na látku. Zvyká si na verzi sebe sama, kterou mu látka pomohla vytvořit.

Odbornou pomoc má smysl vyhledat ve chvíli, kdy užívání anabolických steroidů, růstového hormonu nebo jiných látek začíná zasahovat do zdraví, psychiky, vztahů, práce nebo schopnosti fungovat bez nich. Zvlášť důležité je nečekat, pokud se po vysazení objevuje depresivní nálada, silná úzkost, podrážděnost, poruchy spánku, sexuální potíže, výrazný propad energie nebo myšlenky na sebepoškození. Ozvěte se nám a my vám rádi pomůžeme.

Zdroj:

Bhasin S. et al. (2021) – Anabolic-Androgenic Steroid Use in Sports, Health, and Society, Medicine & Science in Sports & Exercise

Grant B. et al. (2024) – Androgen abuse: Risks and adverse effects in men, Annals of the New York Academy of Sciences

Kanayama G. et al. (2009) – Anabolic-androgenic steroid dependence: An emerging disorder, Drug and Alcohol Dependence

Nyberg F. (2016) – The neurobiology and addiction potential of anabolic androgenic steroids and the effects of growth hormone, Brain Research Bulletin

Zaiser C. et al. (2024) – The relationship between anabolic androgenic steroid use and body image, eating behavior, and physical activity by gender: A systematic review, Neuroscience & Biobehavioral Reviews

Beos N. et al. (2024) – Relationships Between Social Media, Body Image, Physical Activity, and Anabolic-Androgenic Steroid Use in Men: A Systematic Review, Psychology of Men & Masculinities

Piacentino D. et al. (2015) – Anabolic-androgenic steroid use and psychopathology in athletes: A systematic review, Current Neuropharmacology

Sharma A. et al. (2022) – Common symptoms associated with usage and cessation of anabolic androgenic steroids in men, Best Practice & Research Clinical Endocrinology & Metabolism

Weber C. et al. (2022) – Fake anabolic androgenic steroids on the black market — a systematic review and meta-analysis, BMC Public Health

Nelson A.E. & Ho K.K.Y. (2007) – Abuse of growth hormone by athletes, Nature Clinical Practice Endocrinology & Metabolism

Holt R.I.G. et al. (2009) – The history of doping and growth hormone abuse in sport, Growth Hormone & IGF Research

ESPAD / Úřad vlády ČR (2025) – Výsledky české části studie ESPAD 2024, Úřad vlády České republiky

 

Autor článku
PhDr. Bc. Šimon Andresek
Adiktolog

Když jsem si po dokončení oboru mediálních studií kdysi podával přihlášku na adiktologii, vlastně jsem ještě ani netušil, jak výrazně se obě oblasti v praxi prolínají. V současné době se věnuji národní regulaci tabákových a nikotinových výrobků ve státní správě, ale zároveň nepouštím ze zřetele ani další oblasti adiktologie – zejména sociální sítě a závislostní potenciál vysoce zpracovaných potravin. Institut Origanum je pro mě platformou pro publikaci a popularizaci aktuálních oborových poznatků, ale především unikátním léčebným zařízením, v němž se snoubí útulné civilní prostředí s profesionálním přístupem podloženým dlouholetými zkušenostmi.